Anatomie mysli

Pochopit mechanismus působení homeopatie není pro člověka jednoduché. Snaha o vysvětlení na jaké složky v těle, energie užitého homeopatika působí, také není běžnou záležitostí. Často mě napadá, že někteří lidé mohou být neznalostí této skutečnosti od homeopatie odrazováni. Je to přirozené. Co neznám, do toho se zpravidla také nehrnu. Není tajemstvím, že MYSL má na lidské tělo velký vliv. Příčina mnoha neduhů spočívá v mechanismu působení jednotlivých složek mysli. Nejdříve si ujasněme, jaké místo má mysl v hierarchii jednotlivých složek člověka. MYSL je komunikační a řídící systém. Mysl je nástroj hmotného těla. Mysli nadřazená složka je DušeDUCH jakožto součást univerzálního VĚDOMÍ.

Vědomí

je jemná, klidná hladina nad myslí. Může mysl pozorovat, kontrolovat a za jistých okolností usměrňovat.

Mysl

nezahrnuje jen práci s myšlenkami a pamětí, tak, jak ji běžně používáme. Mysl má tři hlavní složky, které nemusí být vždy pod vědomou kontrolou. Rozpoznání složek mysli nám otevře nové možnosti pozorování dějů v mysli.

Analytická mysl

je vědomá, pozoruje, hodnotí informace a řeší situace. Analytická mysl pracuje, pokud je člověk bdělý. Do výsledku činnosti analytické mysli se promítají přání, hodnocení, i povahové rysy osobnosti.

Reaktivní mysl

je nižšího řádu než mysl analytická. Odpovídá na podněty, vytváří automatické reakce. Tyto automatické reakce vycházejí ze záznamů minulých prožitých událostí a jejich okolností. Reaktivní mysl je v činnosti i ve spánku a stavech bezvědomí. V krizových situacích tyto reakce zachraňují život. Automatické reakce reaktivní mysli se však promítají i do situací, které krizové nejsou. Projevují se jako neadekvátní chování ve výrazu osobnosti, nebo nepřiměřená tělesná reakce. Tyto reakce kříží cestu analytické mysli, která je blíže přítomnosti, než mysl reaktivní. Přesněji řečeno, automatické reakce ubírají analytické mysli na procentech kapacity.

Somatická mysl

je tělesná, která nepřemýšlí, pracuje na základě impulzů nadřazených částí mysli, což ovlivňuje činnost tělesných systémů hmotného těla. Somatickou, tedy tělesnou složku mysli ovlivňuje osobnost a výsledky jejího hodnocení a také analytická mysl a reaktivní mysl. Z těchto úrovní se hrne smršť impulzů, které působí na nervový a žlázový systém a na všechny tělesné buňky. Na štěstí má každá tělesná buňka paměť svou, která jí udává základní úkol činnosti v těle.

Spolupůsobením směsi impulzů, může nastat zmatek ve výkonné části organismu, a psychosomatická nemoc je tu. Homeopatika dokážou opravit vznik nepřiměřených impulzů plynoucích ze složek mysli. Tělesné buňky pak mají klid na svou činnost podle původního určení. Vyvážený stav se projeví též v přeladění  mysli do pozice spokojenosti a vědomého zájmu. Účinek homeopatik není založen na manipulaci, upravuje nepřiměřenou vzrušivost reaktivní mysli. Tím uvolňuje kapacitu pro práci vědomé analytické mysli.

Poznámka: Činnost mysli jako celku, se promítá oběma směry. Do naší komunikace s okolím i dovnitř těla. Jak se chováme k ostatním, tak se chováme sami k sobě. Proto naplnění rčení: „Co nechceš, aby jiní činili tobě, ani ty nečiň jim.“ Má léčivý účinek v rovině tělesné i v rovině mezilidských vztahů.

Životní síla